Revize elektrických zařízení v prostorech s nebezpečím výbuchu (objekty B)

Co jsou prostory s nebezpečím výbuchu (druh B) a koho se týkají

Elektrické zařízení určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu plynů, par nebo prachů patří mezi vyhrazená elektrická zařízení I. třídy, tedy do třídy s nejvyšší mírou rizika (§ 4 odst. 1 písm. b) NV č. 190/2022 Sb., § 3 odst. 2 zákona č. 250/2021 Sb.). Hromosvod (ochrana před bleskem), který taková zařízení chrání, patří rovněž do I. třídy (§ 4 odst. 1 písm. e)). Oprávnění firem i osvědčení revizních techniků pro tato zařízení nesou rozlišovací znak „zařízení v prostorech s nebezpečím výbuchu“ – druh B (přílohy č. 3 a 5 NV č. 190/2022 Sb.). Odtud pochází běžné označení „objekty B“.

Z hlediska vnějších vlivů jde o vliv BE3 – nebezpečí výbuchu, tedy o výrobu nebo skladování výbušných látek včetně výskytu výbušného prachu. Norma ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 (tabulky ZA.1 a ZA.1N) rozlišuje výbuch hořlavých prachů (BE3N1), hořlavých plynů a par (BE3N2) a výbušnin (BE3N3). Nebezpečí požáru (BE2) je jiný vliv s jinými požadavky.

Pozor na výjimku: zařízení s takovým proudem nebo napětím, které jinak nepředstavují zvýšenou míru ohrožení, mezi vyhrazená nepatří. To ale neplatí pro zařízení určená k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu plynů, par nebo prachů (§ 3 odst. 2 písm. e) NV č. 190/2022 Sb.). Níže jsou provozy, kde se takové prostory často vyskytují. Zda jsou i u vás, rozhoduje dokumentace (viz další oddíl).

• Čerpací stanice pohonných hmot a LPG, výdejní místa a stáčiště
• Lakovny, míchárny barev, práškové lakovny a provozy s rozpouštědly
• Sklady hořlavých kapalin a plynů
• Plynové provozy a bioplynové stanice, čistírny odpadních vod s prostory, kde se může hromadit plyn
• Prašné provozy: mlýny, sila, dřevozpracování s odsáváním pilin, krmivárny
• Chemické a farmaceutické provozy, akumulátorovny s nabíjením trakčních baterií
• Obce a města: čistírny odpadních vod, plynové kotelny a regulační stanice s určenými zónami, technické služby

Platí pro vás tato pravidla? Rozhoduje dokumentace, ne odhad

Zda je v provozu prostor s nebezpečím výbuchu a jak daleko sahá, se určuje předem – v protokolu o určení vnějších vlivů a v určení nebezpečných prostorů (zón). Revizní technik podle nich kontroluje, zda zařízení na místě odpovídá určeným prostorům. Při prohlídce podle přílohy č. 1 části A písm. f) NV č. 190/2022 Sb. ověřuje i oprávněnost zatřídění a označení prostorů z hlediska vnějších vlivů.

Pokud protokol chybí nebo je zastaralý (změnila se technologie, skladované látky, větrání), je to první věc, kterou je potřeba vyřešit. Protokol o určení vnějších vlivů nabízíme jako samostatnou službu – viz stránka „Protokol o určení vnějších vlivů“.

Co revidujeme

Revize nenahrazuje dokumentaci o ochraně před výbuchem ani posouzení rizika. Obojí zajišťuje zaměstnavatel podle NV č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu. Revize ověřuje, že elektrické zařízení je bezpečné a odpovídá tomu, co tyto dokumenty stanoví.

• Elektrické instalace v prostorech s nebezpečím výbuchu a jejich navazující části: rozváděče, vedení, kabelové vstupy, svítidla, zásuvky, ovládání
• Elektrická zařízení technologií: motory čerpadel, ventilátory a odsávání, ohřev, měření a regulace v nevýbušném provedení
• Ochranné pospojování a uzemnění
• Bezpečnostní funkce: nouzové vypnutí, blokování, hlídače, signalizace, přepěťové ochrany (příloha č. 1 část B bod II NV č. 190/2022 Sb.)
• Hromosvody (ochranu před bleskem) objektů, v nichž jsou prostory s nebezpečím výbuchu
• Provozní dokumentaci: zda je úplná a zda odpovídá skutečnému stavu

Výchozí, pravidelná a mimořádná revize

Revize je nutná také po změně ochrany proti přetížení a zkratu, ochrany před úrazem elektrickým proudem nebo vlastností ochrany před bleskem (§ 6 odst. 4 NV č. 190/2022 Sb.).

Na co se často zapomíná: vyhrazené elektrické zařízení I. třídy lze uvést do provozu jen na základě osvědčení pověřené organizace (§ 6 odst. 6 NV č. 190/2022 Sb., § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2021 Sb.). Provozovatel osvědčení uchovává po celou dobu provozu zařízení; slouží také jako podklad pro pravidelné revize (příloha č. 2 část A bod II písm. f)).

• Výchozí revize – v každém případě po dokončení montáže, po opravě nebo přemístění podle potřeby tak, aby byla vždy ověřena bezpečnost (§ 6 odst. 2 písm. c) a d) NV č. 190/2022 Sb.); po rekonstrukci ji ukládá § 20 odst. 6 zákona č. 250/2021 Sb.
• Pravidelná revize – opakuje se ve lhůtách podle přílohy č. 4 NV č. 190/2022 Sb. a řádu prohlídek, údržby a revizí (§ 7 odst. 1 a 5)
• Mimořádná revize – když je k ní důvod, např. po havárii, požáru, úniku hořlaviny, zatopení, úderu blesku nebo když chybí předchozí revizní zprávy; důvod se uvádí v revizní zprávě (§ 10 odst. 1 písm. e) NV č. 190/2022 Sb.)

Jak často: lhůta 1 rok podle přílohy č. 4 NV č. 190/2022 Sb.

Na internetu najdete lhůty 1, 2 i 3 roky. Rozhoduje nařízení vlády: příloha č. 4 NV č. 190/2022 Sb. stanoví pro „prostory s nebezpečím požáru a výbuchu“ základní nejdelší lhůtu pravidelné revize 1 rok.

Odkud se berou ostatní čísla: ČSN 33 1500 ve znění změny Z3 uvádí pro prostředí s nebezpečím požáru nebo výbuchu (BE2, BE3) 2 roky a v poznámce pro nebezpečí výbuchu plynů a par odkazuje na lhůtu nejvýše 3 roky podle ČSN EN 60079-17. Při více lhůtách se použije nejkratší, proto platí 1 rok.

• Vztahuje-li se na zařízení více lhůt, použije se nejkratší (příloha č. 4, doplňující informace písm. a))
• Pravidlo „stačí do konce roku, ve kterém lhůta končí“ se netýká lhůt nepřesahujících jeden rok (doplňující informace písm. b)). Roční revizi je tedy potřeba stihnout do 12 měsíců od předchozí revize
• Provozovatel s řádem preventivní údržby, ve kterém pravidelnými kontrolami a údržbou minimalizuje rizika, si v něm může stanovit až dvojnásobné lhůty (doplňující informace písm. c)). Bez takového řádu a záznamů o kontrolách zůstává 1 rok
• Uvádí-li výrobce v průvodní dokumentaci kratší lhůtu, platí lhůta výrobce (§ 7 odst. 2 NV č. 190/2022 Sb.)
• Hromosvody objektů s rizikem způsobovaným výbušnými materiály: vizuální kontrola nejméně jednou za 6 měsíců a úplná revize jednou ročně (příloha č. 4, doplňující informace k lhůtám LPS písm. b)); mezi kritické systémy patří i vyhrazená elektrická zařízení I. třídy (písm. c))

Co si před revizí připravit

Zařízení pro výbušnou atmosféru se uvádějí na trh podle NV č. 116/2016 Sb., o posuzování shody zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu. Z posuzování shody pocházejí certifikáty a označení na štítcích, které při revizi porovnáváme s určeným prostorem. Pokud některý podklad chybí, uvedeme v revizní zprávě, co je třeba doplnit. Bez určení vnějších vlivů a zón však nelze ověřit, zda zařízení prostoru odpovídá. Chybějící průvodní nebo provozní dokumentace, pokud byla vydána, je navíc podle § 20 odst. 3 písm. c) zákona č. 250/2021 Sb. stavem ohrožujícím bezpečnost provozu.

• Protokol o určení vnějších vlivů, pokud není součástí dokumentace (příloha č. 2 část A NV č. 190/2022 Sb.)
• Určení nebezpečných prostorů (zón) s výkresem jejich rozsahu
• Dokumentaci o ochraně před výbuchem podle NV č. 406/2004 Sb., pokud je zpracovaná
• Projektovou nebo výkresovou dokumentaci skutečného provedení a schémata rozváděčů
• Průvodní dokumentaci zařízení do výbušného prostředí: označení typu ochrany, teplotní třídu, certifikáty a návody výrobce
• Osvědčení pověřené organizace k zařízení I. třídy, pokud bylo vydáno
• Předchozí revizní zprávy, záznamy o prohlídkách, údržbě, opravách a odstraněných závadách
• Řád prohlídek, údržby a revizí, případně řád preventivní údržby
• Kontakt na osobu odpovědnou za elektrické zařízení a za provoz technologie

Jak revize probíhá

1. Podklady – projdeme protokol o určení vnějších vlivů, určení zón, předchozí zprávy a dokumentaci zařízení; podle nich navrhneme rozsah a připravíme nezávaznou nabídku
2. Bezpečné podmínky – s osobou odpovědnou za provoz domluvíme, kdy a jak lze měřit. Zkoušky v potenciálně výbušné atmosféře vyžadují vhodná bezpečnostní opatření (ČSN 33 2000-6 ed. 2, čl. 6.4.3.1), proto měření plánujeme například na odstávku nebo po vyvětrání
3. Kontrola dokumentace – zda odpovídá skutečnému provedení a zda je úplná (příloha č. 2 část B NV č. 190/2022 Sb.)
4. Prohlídka – ověříme, zda zařízení svým provedením odpovídá vnějším vlivům a zda je zatřídění prostorů oprávněné; kontrolujeme značení, schémata, výstražné nápisy a přístupnost (příloha č. 1 část A), u zařízení do výbušného prostředí i stav krytů a kabelových vstupů
5. Měření a zkoušky – spojitost ochranných vodičů a pospojování, izolační stav, automatické odpojení od zdroje, funkční zkoušky a bezpečnostní zařízení (příloha č. 1 část B)
6. Vyhodnocení – výsledky porovnáme s dokumentací a předpisy, podklady vyhodnotíme ve vzájemných souvislostech
7. Revizní zpráva – závěr, zda je zařízení z hlediska bezpečnosti schopné provozu, závady s odkazem na porušené ustanovení a doporučená lhůta příští revize (§ 10 NV č. 190/2022 Sb.)

Podle čeho postupujeme

Starší zařízení posuzujeme podle předpisů platných v době jeho uvedení do provozu, a to až do jeho rekonstrukce (§ 3 odst. 5 zákona č. 250/2021 Sb.).

• Zákon č. 250/2021 Sb. a NV č. 190/2022 Sb. – povinnosti provozovatele, rozsah revize, lhůty a obsah revizní zprávy
• ČSN 33 1500 a ČSN 33 2000-6 ed. 2 – revize elektrických zařízení a instalací nízkého napětí
• ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 – určování vnějších vlivů včetně BE3
• ČSN EN 60079-10-1 – určování nebezpečných prostorů s výbušnou plynnou atmosférou
• ČSN EN 60079-14 – návrh, výběr a zřizování elektrických instalací ve výbušných atmosférách
• ČSN EN 60079-17 – revize a preventivní údržba elektrických instalací ve výbušných atmosférách
• ČSN EN 60079-19 – opravy, generální prohlídky a renovace zařízení pro výbušné atmosféry

Kdo smí revizi provést a co dostanete

Revizi smí provést jen firma s oprávněním a revizní technik s osvědčením o odborné způsobilosti (§ 20 odst. 2 písm. c) a d) zákona č. 250/2021 Sb.). Osvědčení musí pokrývat zařízení v prostorech s nebezpečím výbuchu (druh B podle přílohy č. 5 NV č. 190/2022 Sb.) – technik s osvědčením jen pro prostory bez nebezpečí výbuchu takovou revizi provádět nesmí. U nás revize provádí revizní technik s osvědčením TIČR.

• Revizní zprávu v elektronické podobě podepsanou uznávaným elektronickým podpisem (§ 10 odst. 1 písm. d) NV č. 190/2022 Sb.)
• Seznam podkladů a jejich vyhodnocení, naměřené hodnoty a soupis měřicích přístrojů
• Přehled závad s odkazem na porušené ustanovení a srozumitelným popisem, co opravit
• Doporučenou lhůtu příští revize a na přání hlídání termínu

Když revize nevyjde

Závady ohrožující bezpečný a spolehlivý provoz musí provozovatel odstranit bez zbytečného odkladu po vyhotovení revizní zprávy. Ostatní závady odstraňuje podle závažnosti v termínech uložených inspekcí práce, a pokud kontrola inspekce neproběhla, v termínech, které sám stanoví (§ 20 odst. 5 zákona č. 250/2021 Sb.). Zařízení, jehož stav bezprostředně ohrožuje bezpečnost, se musí neprodleně odpojit a zajistit proti připojení, a není-li to možné, opravit bez zbytečného odkladu (§ 7 odst. 8 NV č. 190/2022 Sb.). Po opravě ověříme odstranění závad a vystavíme novou revizní zprávu.

Provoz bez revize provedené ve stanovené lhůtě a rozsahu je stavem ohrožujícím bezpečnost práce a provozu (§ 20 odst. 3 písm. a) zákona č. 250/2021 Sb.). Ve výbušném prostředí je riziko o to vyšší – jiskra nebo horký povrch nevhodného zařízení může způsobit výbuch.

Hlídání termínů revizí zdarma

Roční lhůta uteče rychle a posun do konce kalendářního roku u ní neplatí. Termín příští revize zapíšeme do naší evidence a ozveme se s předstihem, aby zbyl čas naplánovat odstávku. Stačí se zaregistrovat na stránce „Hlídání termínů revizí“ – zdarma a bez závazku. Cenu revize stanovíme individuálně podle rozsahu, nabídka je nezávazná.

Sídlo máme v Pardubicích. Revize v prostředí s nebezpečím výbuchu provádíme také v Praze, Hradci Králové, Náchodě, Rychnově nad Kněžnou a v jejich okolí.